Autoři: Ing.arch.Andrea Kubná, Ing.arch.Ondřej Lipenský
Plovárny na vodní hladině mají svou tradici v mnoha významných evropských, ale i amerických městech. Jsou v New Yorku, Berlíně, Vídni i v dalších metropolích. Lákají návštěvníky na přímý kontakt s říční hladinou a rekreaci v přeplněných v centrech měst. Plovoucí objekty nezatěžují nábřeží novou zástavbou, neničí zavedený běh věcí. Doplňují strukturu s ohledem na stávající vazby.
Návrh plovárny na Vltavě řeší koupaliště jako do sebe uzavřený kruhový prostor vznášející se na vodní hladině. Plovoucí objekt je přístupný výhradně na lodičce, není spojen s pevninou. Je to ostrov. Do blízkosti Střeleckého a Slovanského ostrova, četných přístavišť s lodičkami a šlapadly, ale také automobily přetíženému nábřeží vkládáme místo pro odpočinek, ale i setkávání.
Po obvodu jsou kajuty s lehátky a potřebná zázemí, uprostřed bazén s přefiltrovanou říční vodou. Do něj je vetknuta menší horká lázeň. Koupaliště doplňuje bar, který je přístupný jak od bazénu, tak pro kolem plující lodičky přímo z řeky.
Jsou dvě varianty návštěvy koupaliště:
1. Z doku na břehu každých 20 minut vyjíždí převozník, který odveze skupiny přímo k hlavnímu vstupu plovárny. Každých deset minut jezdí zpět. Koupající pak mají k dispozici všechny společné prostory včetně sauny, šaten atp.
2. V doku je však možné pronajmout si i vlastní lodičku a dopravit se sám k jedněm z 24 dveří po obvodu plovárny. Návštěvník upoutá člun u vlastních dvířek a těmi vstoupí do kajuty s vlastním sprchovým koutem a dvěma lehátky.
V zimě se bazén překryje dřevěnou konstrukcí a na ní se nechá zamrznout kluziště. Po mnoha letech tak Vltava získá zpět jeden ze svých nejpopulárnějších způsobů využití. Stane se z ní plocha pro bruslení.
